Jumping® UNITED No.1 - UGANDA

Jak vás napadla Uganda? Tuto otázku jsem dostala snad 100x.

Je pravda, že naše první myšlenka byla Afrika obecně. S tím automaticky přišla Keňa. Na několik večerů jsem se zavřela s notebookem a četla všechny možné články, diskuze a příspěvky lidí o Keni a místních lidech. Když to celé zkrátím. Keňa, potažmo Masajové, jsou z velké části dnes zkomercializovaní, znají hodnotu peněz a nebojí si o ně říct. Oproti tomu, trochu ve stínu ležící Uganda, má obyvatele skromné a vděčné. 

Takže cíl cesty byl jasný.

To, že Jumping® Fitness letos slaví 20.narozeniny(!!), už je věc obecně známá.  To, že oslavy provází pandemie Covid-19, je věc jasná.. A naše cesty a rozdávání radosti prostřednictvím Jumpingu je tedy mnohem těžší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Naším celkovým cílem bylo a stále je, projet všechny kontinenty světa a Jumping tak místním lidem představit. Tam kde Jumping znají, nebo dokonce mají, se pozdravit, strávit spolu čas.. A tam kde ho nemají, či dokonce neznají, Jumping představit. Uganda patří do té skupiny, kde JUMPING, ANI TRAMPOLÍNU SAMOTNOU, NIKDY NIKDO NEVIDĚL. O to víc nás tato krásná země lákala.

Uganda (9)_1

Plán cesty:

8 dní strávit v Ugandě, kdy každé ráno a dopoledne navštívíme místní vesnice a školy, Jumping tak dětem i místním lidem představíme, necháme je si trampolínu užít a my s nimi strávíme čas. Postupně jsme trampolíny na těchto místech chtěli i nechávat. Vezli jsme s sebou i téměř 100 triček JUMPING® UNITED, nějaké pastelky, lízátka a kšiltovky ze SNAPBACK. Odpoledne jsme pak měli program po Ugandě, kde jsme chtěli poznávat místní přírodu, zvířata i lidi. 

Trampolíny jsme do Ugandy poslali s dostatečným předstihem tak, že až my s Markem do Ugandy dorazíme, trampolíny už budou čekat na korbě našeho auta a my rovnou vyrazíme na druhou stranu Ugandy, kde náš trip začínal. 

Realita:

Dorazíme do Ugandy a trampolíny jsou stále na celním skladě. Zajímavá situace, kdy nevíte, zda-li sedět a čekat… A nebo vyrazit na cestu bez trampolín. Když nevyrazíme: padají nám veškerá zařízená a zaplacená ubytování i program, jelikož trip začíná na opačné straně a každý den spíme jinde. Nakonec jsme se na opačnou stranu Ugandy vydali. Značně rozmrzelí a nervózní. Ale utěšoval nás fakt, že zítra by trampolíny měli z celního úřadu pustit a měly by za námi vyrazit.

Je hodně zajímavý přístup místních lidí k celé situaci.

Trampolíny jsou naše, výmysl je to také celý náš…

A místní lidi, lidi z organizace, která nám s cestou pomáhala, se úplně automaticky nabídli, že jakmile trampolíny vyjdou ven, NALOŽÍ JE NA AUTO A NA DRUHOU STRANU UGANDY NÁM JE DOVEZOU. Nutno ale zdůraznit, že na druhou stranu se myslí opravdu na druhou stranu, po cestách plných děr a prachu, kdy vylezete po téměř 10 hodinách z auta vyskákáný jako křeček a unavený jako kotě.

Místní lidi si našeho činu, že vezeme jen tak něco místním chudým lidem, tak nesmírně vážili, až nás to dojímalo. Uganda na nás dělala dojem každou minutou. To, jak to celé probíhalo, jak to celé dopadlo a co všechno jsme v Ugandě viděli i zažili, si PUSŤTE VE VIDEU. To nejde popsat slovy, nejde to ani na tu kameru zachytit tak, jak to bylo ve skutečnosti krásné a silné. Uganda na nás udělala neskutečný dojem a odjížděla jsem s přesvědčením, že se tam ještě jednou určitě vrátím. Paradoxně jsem neměla pocit, že svojí přítomností u lidí ve vesnici i u zvířat v pralese „obtěžuji“, ale že tam „pomáhám“.

 

No, koukněte se na video :-)

 

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz